Striga

Pro kletbu krutou má tvář mě děsí
Můj smích je jako žáby skřek
Ten kdo mě vidí, ode mě prchá
Ty vytrváš snad, co bys řek?

Na lov se vydám pod rouškou noci
U mlýna čekám na oběť
Kolem se klátí mládenec švarný
Nebudu už po lásce hladovět

Paprsek luny teď na cestu září
Mládence uvítá svůdný hlas
Pojď hošku se mnou do lože mého
Budeme tam spolu laškovat

Toužím být nevěstou krásnou s tváří víly
Má láska něžná jak ranní vzdech
Na svatbu myslím denně aspoň chvíli
Striga

Tvé tělo chtivé vláčím teď lesem
Světnice má je blíž a blíž
Když kryptu uzříš, tak už je pozdě
Nespatříš světlo nikdy již

I když se zmítáš co síly stačí
Pod deskou těžkou kamennou
Vinu tě k sobě v objetí něžném
Konečně mám lásku nádhernou

Toužím být nevěstou krásnou s tváří víly
Má láska něžná jak ranní vzdech
Na svatbu myslím denně aspoň chvíli
Striga

Nechci být nevěstou krásnou s tváří víly
V kryptě mi ženich začal hnít
Na rozvod myslím denně každou chvíli
Těžké je strigou být
Těžké je strigou být
O lásce v kryptě snít
Těžké, je to tak těžké