Šepot Sirény

V temné vodě noc se ztrácí,
Na obzoru mlha padá,
Z moře zní ten hlas, co láká,
Kde srdce plout už nezvládá.

Siréna volá,  ve vlnách krásný hlas,
Píseň tak sladká, po zádech běží mráz,
Do hloubky stahuje, duši si žádá,
Jsi ztracený v tónech, kdo jí odolá?


Její oči lesknou se z temnot,
Dlouhé vlasy proudí s vlnou dál,
Každý krok je blíž ke břehům,
A každý z nich je osudný pád.


Siréna volá,  ve vlnách krásný hlas,
Píseň tak sladká, po zádech běží mráz,
Do hloubky stahuje, duši si žádá,
Jsi ztracený v tónech, kdo jí odolá?


Zářící měsíc sleduje z dálky,
Jak lodě mizí, mizí v jejích spárech,
Láska, co ničí, slibuje víc,
Ale její objetí je smrtící chtíč.


Siréna volá,  ve vlnách krásný hlas,
Píseň tak sladká, po zádech běží mráz,
Do hloubky stahuje, duši si žádá,
Jsi ztracený v tónech, kdo jí odolá?


Zůstaň v tichu, zůstaň stranou,
Sirény píseň je tvou ranou,
Jen ten, kdo neslyší, může jít dál,
Její spáry hlídá sám mořský král!