Medvědář

Sedim na pařezu u studený skály
Nechce se mi do rakve tak žeru cibuli
Chvílema sotva lezu a sny co se
Mi zdály mizej někde v nekonečnu asi
Jsme se minuli Zpitá jako vždycky
Rozbíjíš skleničky nevnímáš nic kolem
A plazíš se
Ve střepech Zvuky tvýho těla taks
To vždkycky chtěla rozléhaj se rozléhaj se
Rozléhaj se v prázdnejch zdech
Chvíli co chvíli dělal na pažbu zářez pro ty
Co zbyli pro ty co nemohli dál
Pro tebe pro sebe na starej pařez si
Sed koukal do nebe vočima něco
Si přál Hledal to místo
Že je tak blízko nevěděl dělal
Dost chyb věřil že
Bude líp dírou na nebi koukal se na
Zem a mlátil se do hlavy
Že mu to nedošlo dřív kejklíř
Medvědář - jeho stará
Medvědice stahaná a líná kejklíř
Komediant - usíná medvědář