Loutka

Dítě jsem byl, neměl jsem žádné vrásky
A měl dost sil, před sebou všechny lásky své
Pět let jsem žil, můj děda rád mě míval
Loutku mi dal, "to je," řek', když jsem zíval, tvé

Proč hračka má se smutně na mě dívá
Proč hračka, zdá se, smutně na mě kývá
Čas kolem nás tak bezohledně běží
A ona v koutě pohozená leží
Proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí
Vždyť ona ne, to já přece prohrávám víc

Už ženu mám, děda už dávno není
Nežiju sám, můj život však se mění v sen
A, jak to bývá, když se léta řinou
Mnohé se splní v duchu pod peřinou jen

Proč hračka má se smutně na mě dívá
Proč hračka, zdá se, smutně na mě kývá
Čas kolem nás tak bezohledně běží
A ona v koutě pohozená leží
Proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí
Vždyť ona ne, to já přece prohrávám víc

Zas starší jsem, své zájmy člověk střídá
Zas vidím, kde děd s vlasy jako křída stál
A v srdci svém, v tom nejtemnějším koutku
V dobrém i zlém mám pohozenou loutku dál

Proč hračka má se smutně na mě dívá
Proč hračka, zdá se, smutně na mě kývá
Čas kolem nás tak bezohledně běží
A ona v koutě pohozená leží
Proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí
Vždyť ona ne, to já přece prohrávám víc

Proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí
Vždyť ona ne, to já jsem měl vyjít jí vstříc
Proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí
Tu du du du