Tekuté Písky

Jak je to hezké, když se někdo žení
Jak je to smutné, když se někdo vdává
Gumový kotouč bije do hrazení
Chybějí branky, nikdo nepřihrává
V ruině fasád, skrytých za lešení
Zestárlí mladí za kvartýr a stravu
Vlečem se časem, zpola udušeni
V tekutých píscích gubernijních mravů
Zabouchli dveře? Dereme se zadem
Zakleti v Knize lesů, vod a strání
Nařvaná tlama hlásá za výkladem
Že konec snů je koncem milování
Gumový kotouč bije do hrazení
Není—li v kapse, nikdo nerozdává
Ne, není hezké, když se někdo žení
Ne, není smutné, když se někdo vdává
Být špatným hercem — nad to v světě není:
Není—li dramat, stačí operetka
Gumový kotouč bije do hrazení
Nelze—li zkraje — tedy odprostředka
Husita spílá obrněným vozům
A čas si žádá ledakterou hlavu
Zbudeš—li bez ní — k čemu je ti rozum
V tekutých píscích gubernijních mravů?
Lešení skrývá paranoiu fasád
Žvanění tupců místo rozhovoru
Než v klidu zdechneš, nezbývá než nasát
Utopit zbytek odvahy a vzhůru
Vyplníš jméno, místo narození
A sumu cifer, jež se nepřiznává
Tak už to bývá, když se někdo žení
Tak už to bývá, když se někdo vdává
Ze školy děti nesou vysvědčení
Zdalipak tuší, o čem se ti zdává
Když v noci žehlíš, stárnouc nad pečení?
O troše lásky, jíž se nedostává?
Nakoupíš chleba, vodu po holení
A zapřeš víru, jež se nevyznává
Tak už to bývá, když se někdo žení
Tak už to bývá, když se někdo vdává
Mlčení skrývá paranoiu žití
Mlčíš a zdobíš okna pro oslavu
Víc nežli duše platí živobytí
V tekutých píscích gubernijních mravů
Z bouřlivé vášně letmé pohlazení
Němota padá na zamrzlou vodu
Gumový kotouč bije do hrazení
A jen pár týdnů zbývá do rozvodu