Království Pavučin

KRÁLOVSTVÍ PAVUČIN
                                Petr Kohoutek
                      
  1.       Procházím  alejí  stoletých lip      
           V mlhách je dům,v okně podivná zář             
            Opuštěné sídlo   -čí může být                            
           Zdá se mi nebo jsem zahlédla tvář
                      
     REF:     Vítá mě štít,kde psáno stojí,                   
                   Vítán je ten, kdo se soumrakem chodí                
                  Nad vstupní branou  klenba se hroutí                        
                  Dubové dveře se v zárubních bortí
             
                 Na chodbách dlážděných myši si hrají                     
                 Království pavučin láká mě dál                    
                 Myšlenky zatím mi smysl svůj tají                        
                 Jakoby tu kdysi bydlel sám král
                      
  2.     Prostřený stůl,      svíce a list             
         Kdo mohl tušit,že trápí mě hlad               
         Dobrou chuť,přeje mi-budu-li jíst
         Plášť přes ramena prý odradí chlad 
                    
          REF:    Portréty na stěnách pokrývá prach                      
                       Přec jakobych znala nejednu tvář                 
                      Proč tuším kde další chodby tu jsou       
                      A kde jsou dveře,které k nim vedou
                
                      Takhle mě neviděl nikdo bledou                       
                      Nic podobného mi neříkal snář              
                      Měla bych jít a zapomenout                      
                      Vždyť já si chtěla jen odpočinout
  BRIDGE-- solo             
    3.                  Na šátku prsten jaký nosím já         
                         Rodové znamení připomíná          
                         že jsem tu byla a  kdo že tu žil   
                         Této noci kruh se uzavírá     
                                    
       REF:    Kolikrát asi tak  napadl sníh                    
                   Matně si vzpomínám na slova říkanek                       
                   Zahrada sloužila všem našim hrám                    
                  Střípky ze vzpomínek před sebou mám
                   
                  Jen včera zpíval mi flašinetář,                 
                  Prý budu ráda,že po otci mám kuráž
                 Utichá vítr co mě sem  zavál                        
                  Přišla jsem domů a tak zůstávám