V 7:25

V sedm dvacet pět nastupuje do šestnáctky
V sedm dvacet pět, ráno v sedm dvacet pět ji
Vídám s batohem, mlčky pak jí dávám sbohem
Protože vždy oněmím
Oněmím vždy v sedm dvacet
Ná ná na na ná
Oněmím vždy v sedm dvacet pět

Při ranním vstávání
Vždy mě raní očekávání
Přecpané šestnáctky
Přelidněné šestnáctky, však

V době poslední
Ranní jízdy mi nezevšední
Ptáte-li se „cože?
Tak je to protože

V sedm dvacet pět nastupuje do šestnáctky
V sedm dvacet pět, ráno v sedm dvacet pět ji
Vídám s batohem, mlčky pak jí dávám sbohem
Protože vždy oněmím
Oněmím vždy v sedm dvacet
Ná ná na na ná
Oněmím vždy v sedm dvacet pět

Kdyby mi tréma ta
Nesehrála všechna témata
Jak řeč zavésti
Beze trapných předzvěstí

Až bude zatáčka
Nenápadně k ní se namačkám
Pak se jí omluvím
Aspoň tak s ní promluvím, když

V sedm dvacet pět nastupuje do šestnáctky
V sedm dvacet pět, ráno v sedm dvacet pět ji
Vídám s batohem, mlčky pak jí dávám sbohem
Protože vždy oněmím
Oněmím vždy v sedm dvacet
Ná ná na na ná
Oněmím vždy v sedm dvacet pět

Říkáte si, asi jak
Zafungoval tenhle naviják?
Řeknu to asi tak
Nezafungoval nijak

Vážení, jsem nesmělý
Snažení je zase ztraceno
Však dřív či později
Zeptám se jí na jméno
(A pak si ji přidám na Fejsbuku!)

V sedm dvacet pět nastupuje do šestnáctky
V sedm dvacet pět, ráno v sedm dvacet pět ji
Vídám s batohem, mlčky pak jí dávám sbohem
Protože vždy oněmím
Oněmím vždy v sedm dvacet
Ná ná na na ná
Snad ji potkám v sedm dvacet pět