Bezejmenný Město

Čtu nápisy na zdech
Jak bych sám je psal
Je v nich revolta, křivda, povzdech
Prach továrních hal
Jméno města není jasný
Každej z nás v něm žil
Tam chlapi táhnou z noční
Propít zbytky sil
Zbytky sil
V hlavě nosím zmatek
V kapse cinká kov
Vanilky do sluchátek
Přišly v mládí vhod
Přišly vhod

Zas opouštím byt
A mlha stoupá z kanálů
Seberu bůra pro štěstí, co takovejm
Se spolehlivě vyhne
Váhám jít
Do zavšivenejch lokálů
Město tě chytí do kleští a nepustí
A do bahna tě stáhne

Jsou místa v týhle čtvrti
Kde šlo vo kejhák
Na vostrý hrdlo lahve
Nevzpomínám rád
A siluety starejch lásek
Tady vídám zas
V těch oknech smutnejch činžáků
Kde už někdo zhas
Někdo zhas

Zas opouštím byt
A mlha stoupá z kanálů
Seberu bůra pro štěstí, co takovejm
Se spolehlivě vyhne
Váhám jít
Do zavšivenejch lokálů
Město tě chytí do kleští a nepustí
A do bahna tě stáhne

Bezejmenný město pro tvou bezejmennou tvář
Nalitej metař sbírá vajgly a jehovista svatozář
Ať na Náměstí Míru nebo na Náměstí Svobody
Denně se tu protnou různý osudy

Zas opouštím byt
A mlha stoupá z kanálů
Seberu bůra pro štěstí, co takovejm
Se spolehlivě vyhne
Váhám jít
Do zavšivenejch lokálů
Město tě chytí do kleští a nepustí
A do bahna tě stáhne
A do bahna tě stáhne
A do bahna tě stáhne