Una (Feat. Alan Murin)

Je skoro poledne a já se zrovna otočil po světle
Den je temný, spíš jako vlčí hrdlo než žraločí boky
Prší tam, kde jsi?

Yeah
A uprostřed citovejch galejí
Obcházim v alejích, prázdný město v nadějích
Že je ještě budu moct
Vzít fotoaparát a vyvolat ty chvíle, který měli spád
Někdo celej life sází
Mě stačil jeden los na výhru co mi schází
Byli to činy místo frází
Snímky co pluly jako drama do nesnází
Uvádám tam kde byl její klín
Na gauči ale zůstal jenom pásek z jejích džín
V předsíni podpatky, kulichy a deštník
Co nám dal vetešník na cestu za štěštím
Teď s židlí navíc
Kruhy pod očima stavim nad prázdnej talíř
A kam odešla když tu není?
Chci jí vidět na špičkách před plnou skříní

Stále mi dokonale chýba
Tvoje telo, tvoja duša, tvoj smiech
A tak len dookola snívám
Aké by bolo, keby som ti chýbal tiež
Stále mi dokonale chýba
Tvoje telo, tvoja duša, tvoj smiech
A tak sa dookola pýtam
Či ti stále chýbať viem
A či na mňa myslíš
Sníváš o nás aj po tom, čo sa vyspíš
A vieš, že ma stále máš
Možno je vesmír, kde ťa stále mám

Při mé povaze, chladné a nikoli právě pohotové
Nepodněcovala a soustřeďovala
Propůjčovala mi oči a nervy i cit

Yeah
Snažim se vyvětrat ten její smích
Průvan ho ale vrací zpět tak leju líh
A co mi zbylo kromě pohledu
Ve dveřích, letmýho jak poslední list ve větvích
Nalejt sentiment pro ostatní
Co tu sedí na baru a jenom sní
Tlačim se u zdi pod tvojí dlaní
Pardón, snažim se jenom mluvit, než mi slovo zakrní
Než mi zabrní pod židlí břímě existence
Závěr starýho, počátek konce
Přijdu až ke hřbitovní brance
A posbírám do posledního smítka všechny šance
Polibky zmizely i se skvrnou na posteli
Jako zvony, když nám odbili polední kostely
A kdo pak zastaví Othella s pistolí
Kterej se nenávratně blíží, yeah

Stále mi dokonale chýba
Tvoje telo, tvoja duša, tvoj smiech
A tak len dookola snívám
Aké by bolo, keby som ti chýbal tiež
Stále mi dokonale chýba
Tvoje telo, tvoja duša, tvoj smiech
A tak sa dookola pýtam
Či ti stále chýbať viem
A či na mňa myslíš
Sníváš o nás aj po tom, čo sa vyspíš
A vieš, že ma stále máš
Možno je vesmír kde ťa stále mám

Tam, kde ti chýbať viem
A kde na mňa myslíš
A snívaš o nás aj po tom, čo sa vyspíš
Vieš, že ma stále máš?
Vieš, že ma stá-, ma stále máš

Je tomu hrstka let, jsme oba ještě mladí
A radostně se lopotíme na stavbě našeho domu
Potom ona, v širokém okně tvoří
S nekonečnou vytrvalostí
Ale nikoli s velkou trpělivostí učí naše syny číst
Je tam stále
Se svou krásnou tváří, s těžkým vlasem
S velkýma očima, které sklání do stránek knihy