Vzpomínky
Pavel Callta
3:12Chtěl jsem být astronautem Být jen občas a žít svoje dlouhý sny Houf dětí mít Co bude jen bůh přece ví Ptám se dál Sám si psal něco v životní knize Mít abych cítil se vždy štastný A žit v souladu s ostatnímy Troufám si říct Často vidím pouze jedné karty líc Jak se člověk zamyslí a povznese víš Není nutná žádná skýš Bůh ví co se bude dít Byt nejsem básník píšu vždy bude líp Posoluchej svůj ton Ten zašeptá ti Jakou cestooooou Ooooou Žádnej splín ani stín ani klín v srdi Jen mír možná jsem naivní Nikdo neovnlivní moje přesvědčení Troufám si říct Lidé vidí pouze jedné karty líc Jak se člověk zamyslí a povznese víš Není nutná žádná skrýš Bůh ví co se bude dít Byt nejsem básník píšu vždy bude líp Posoluchej svůj ton Ten zašeptá ti Jakou cestooooou Dívám se do nebe hvězd V duchu si říkám kolik vede k ní cest Tak trocu doufám Že jednou potkám tu spřízněnou Oooou Oooou Duši, duši Ta spřízněná má vzájem s druhu půlkou chráněná Na každého s z nás jisto jistě čeká Kdo nikdy nezkusí nezíská Bůh ví co se bude dít Byt nejsem básník píšu vždy bude líp Posoluchej svůj ton Ten zašeptá ti Jakou cestooooou Dívám se do nebe hvězd V duchu si říkám kolik vede k ní cest Tak trocu doufám Že jednou potkám tu spřízněnou Oooou Oooou Duši, duši, duši, duši