Čára Přes Minulost
Robomelodie
3:30Na jednom literárním festivalu jsem na své přednášce dostal otázku Člověk by přece měl pomáhat druhým, ne? Když budeme milovat jenom Sebe sama, bude to sobectví. Když padá letadlo, pravidla zní, že Matka má v první řadě dbát o svoji bezpečnost, až potom se postarat O dítě. Kdo pomůže malé ratolesti, když máma už bude dávno ležet v Kaluži krve? Už asi cítíte, kam mířím. Dobře, tak tedy ještě jednou A z jiné strany. Nepomůžu nemocným, pokud budu sám nemocný. Ano, víc Mě zajímá prevence než zákeřná, bolestivá operace. Svými blogy Romány, básněmi, jakož i touto knihou směřuji k tomu, aby se člověk Přijal, začal se milovat, odboural ze sebe všechny komplexy, strachy Očekávání, závist, zlobu, výčitky, smutky z minulosti, naučil se věci Přijímat takové, jaké jsou, naučil se analyzovat, proč se mu dějí Ale hlavně pochopil, co se má z nich naučit, aby začal odpouštět Lidem, děkovat jim za jejich výchovné rány, osvojil si základy Pozitivního myšlení, poznal sílu vyššího záměru a smíchu. Úsměv je Totiž zkratka do duše, smích je vyšší stav pochopení. Je nemožné Aby ruku v ruce s touto očistnou sebereflexí a psychohygienou Nepřišel i zájem o zdravé stravování, fyzický pohyb, meditaci, touha Chodit víc do přírody a postupně se nedostavil klid a harmonie duše A těla. Na konci procesu proměny stojí veselá bytost, jejíž život je Hrou a úsměvem. Nejsme žebráci, jsme císaři. Je jen na nás, co si Vybereme. V první řadě musí člověk chtít. Už samotná připravenost Ukazuje, jestli si zaslouží, aby nastala změna. Nejde to rok od roku Je to práce na celý život. Vždy se směju, když poslouchám lamentování Padesátiletých pánů, kterým začíná vypovídat zdraví a oni čekají Že po týdnu diety zaklepe na jejich tělo zázrak. Desetiletí do sebe Cpali klobásy, špek, pili alkohol, nesportovali, kouřili, rozčilovali Se, rozšiřovali emoční jed, z hamburgerů vyhazovali zeleninu a teď Po sedmi dnech jedení bílého jogurtu s jablkem, čekají ozdravný Ohňostroj. Těch 2500 týdnů zanedbávání těla má nahradit jeden týden Pomíleného asketismu? Brrr. Ale chápu. Hned v první ráno života nás Naučili odevzdat své tělo do péče experimentujícím mágům v bílých Pláštích, zbavili nás odpovědnosti za svůj organismus a nemoci Naučili nás věřit kouzelným hrstem pilulek, které vyženou obludu Nemoci z tělesné schránky. A Bůh se tam nahoře chytá za hlavu, jak Jsme uhnuli od přírody, hloupě, nevědomě a totálně oklamaní zahodili Klíč do té nejčistší lékárničky. Ale nic, toto si žádá vlastní Kapitolu. Vraťme se k tomu, že musíme zachránit v první řadě sami Sebe. Ne, nesměj se samaritánům, altruistům, lidumilům, prostě těm Všem, kteří obětují svůj čas, energii i peníze na pomoc jiným. Jsou To většinou vyspělé a staré duše. Čím víc se o jejich činnosti neví Tím jsou jejich pohnutky ušlechtilejší. Hojí a žehlí následky Dezinfikují hnisající rány civilizace. Je to nekonečná práce, která Mi připomíná metody moderní medicíny. Když už je pozdě, vyřežeme Vypálíme, ozáříme, zašijeme, zapomeneme. Každá nemoc nám chce něco Říct, ale nám se líbí být radši v pozici slepých. Nezajímají nás Příčiny. Jenom trpíme, obličej nám křiví bolest a obelháváme se Že tahleta poslední tabletka určitě zabere. Jen žádnou námahu. Víte Kolik je ve světě bídy? V Indii můžete do konce života chodit s Pytli bankovek a rozdávat je bídným a nebude za vámi nic vidět V Addis Abebě žije slovenská Matka Tereza. Pečuje o sedm set dětí Sirot. Desetina z nich je nakažená virem HIV. Ta žena umí říct Slovensky už jen "dobrý deň". Kouzlí v těch, pro nás rozmazlené Evropany, nelidských etiopských podmínkách přes třicet let. Dělá Všechno. Od výměny žárovek, opravy postelí, shánění pneumatik na Auta, řízení chodu celého komplexu až po léčení, hojení a naslouchání Mladým duším. Všechno. Víte, kolik je na světě takových andělů? Tisíce. Napravují v hodině dvanácté to, co my všichni bez přestání Vytváříme. Všechno je tak, jak je, proto když se dozvídám o nějaké Bolesti, už se mi tak nesvírá srdce. Vím, že vykřikováním a Klevetěním o hajty nic neudělám. Ale rozdáváním návodů, jak být Šťastný, vyrovnaný a vysmátý, pomůžu budoucnosti celého lidstva Jeden svůj úsměv považuji za silnější zbraň, než je zaslání Finanční esemesky na konto nějaké nadace, které jakási obrovská Komerční televize odevzdá šek s rozměry pět krát dva metry obsahující Číslo s třemi sta nulami. Nabádám okolí, aby sledovali vlastní Štěstí a zahájili tak obrovskou revoluci pro všechny na této Planetě, kteří přijdou po nás. Týden co týden pláčem. U relace Modré z nebe či Pošta pro tebe si jen dokazujete, že s vámi není Něco v pořádku a že vás Matrix dostal tam, kam chtěl. A to dokonale Některá náboženství varují před sebeláskou a sobectvím Pýchu považují za jeden z hlavních hříchů Ale právě tímto přístupem vychovávají Osobnosti, které jsou plně zaujaty samy sebou Když někdo prohlašuje "nechci být sobecký", hned mi je jasné Že tento člověk bude muset začít nelehký boj s vlastním egem Žijeme v harmonickém, spravedlivém a čistém světě, ve Kterém se každému dostává toho, co odpovídá jeho myšlenkám Naše tělo, zdraví, duševní stav, vztahy, práce či finanční Situace jsou odrazem a transformací našich myšlenek, citů a emocí Osvoboďme se od lítosti, zármutku a bolesti jiných Není to láska, tak jako není láska projevování soustrasti To je jen zvyk, etika, kultura, civilizace a žel mnohokrát i formalita Raději se se zesnulým rozlučte potichu a upřímně v sobě Věřte, že bude šťastně létat nad vámi a objímat vás Jedny z největších lží jsem totiž slyšel většinou na pohřbech Vždyť víte, o čem mluvím Zesnulý byl největší opilec vesnice, ale farář o něm nakonec Mluvil tak, že polovina smutnících netušila, o kom je řeč Souhlasím, o mrtvých jen dobře Kdybych já byl tím farářem, povyprávím o tom Zesnulém největší žertovné příběhy z jeho života Určitě nějaké musel mít Všichni bychom se smáli Tak to tam všichni unuděně stáli a poslouchali bludy Přestaňme už konečně od narození až do smrti žít ve lži Není to vůbec potřebné Sebeláska začíná sebeúctou Milujte sami sebe, je to nejsilnější prevence proti lidské Bolesti a cesta k neohraničené lásce k celému světu Nezapomínejme, že lidská duše se nedá oddělit od duše ve vesmíru Žije tu jen jedna bytost, která se projevuje V milionech forem a vy jste jedna z nich Nepíši o pocitu osobní důležitosti, kdy si Člověk namlouvá, že všechno se točí kolem něj V sledování vlastního štěstí, nepramenícího z utrpení jiných Není žádná pýcha ani sobectví, protože až potom z nás může Vytrysknout pravá láska k celému světu, včetně nefalšované Potřeby pomoci jiným, bez hraní se na altruistu či zachránce světa Přijde to úplně automaticky Soustředit se na vlastní štěstí totiž není projevem pýchy Právě naopak, je to nejhezčí dar, jaký můžete lidstvu dát Je to božský záměr