Ikaros

Noc střídá den, už pár kroků jen
Jsem havranem černým nadnesen
Opouštím zem, vosk, peří a vjem
Že konečně dýchám, létám, jsem
Začíná další den
A ten, kdo tu zbyl jsem já
Začíná další den
A ten, kdo tu zbyl jsem já
A ten, kdo tu zbyl - a ten, kdo tu zbyl - a ten, kdo tu zbyl, jsem já

Já mám chvil pár
Než slunce mý křídla spálí
Létám, strach můj
Mizí jak bílý sníh v dáli
Slunce už mý křídla pálí
Mizím jak bílý sníh

Možná nerozumíš, ale není to o zradách
Není to o příčinách, povýšených bradách
Není to o soudech, o moudrech
O dotazech, proč neberu si padák
Stává se to denně, proč se divíš
Ve zprávách a lidem se nezprotiví
Tak nech mě, nechci létat jenom ve tmě
Nechci dýchat za sklem, až hlava prošediví
Když mám právo naposledy zvolit
Spát, nebo naposledy prožít
Chci dát, na chvíli se štěstím opít
I v koncích žije naděje, když konce za to stojí
Tak na pár minut, než rozpadnou se perutě
Než dopadnu na tvrdou zem si vychutnám ten pocit
Možná jsem jen blázen, co nebrzdí nad srázem
Když nedržím se stádem, co brázdí nebe nocí

Já mám chvil pár
Než slunce mý křídla spálí

Tak na pár minut, než rozpadnou se perutě
Než dopadnu na tvrdou zem si vychutnám ten pocit
Možná jsem blázen, když nechci žít nocí

Slunce už mý křídla pálí
Mizím jak bílý sníh
Já mám chvil pár
Než slunce mý křídla spálí
Létám, strach můj
Mizí jak bílý sníh v dáli

Tak na pár minut, než rozpadnou se perutě
Než dopadnu na tvrdou zem si vychutnám ten pocit
Možná jsem blázen, když nechci žít nocí