Obeplout
Poetika
3:21
Текст песни
Chtěl bych jít pryč z bytu, až se posbírám Závislost mám na pocitu, že jsem sám Čas je bič s ch, ale moc ho nešetřím Strop, pod ním já očima na něm kreslím Ležím, ale nespím Měl bych, ale nechci Jsem v noci nekonečný Sny jsou jako sítě Z nich neprobudíš se Když peřiny dusí tě Nerozezná skutečný Od představy hlava má Ležím, ale nespím Měl bych, ale nechci Jsem v noci nekonečný Na stropě mý malby nikdy nezaschnou Zapomínám, mizí, ale zas přijdou, mm Světlo k ránu stíny v rohu rozpouští Rozpárá tmu, mně i všechno hezký v ní Rozsvítím, endorfin Když můj mi schází Ležím, ale nespím Měl bych, ale nechci Jsem v noci nekonečný Sny jsou jako sítě Z nich neprobudíš se Když peřiny dusí tě Nerozezná skutečný Od představy hlava má Ležím, ale nespím Měl bych, ale nechci Jsem v noci nekonečný Muzeum otvírám, jsem obraz, tma je rám Za sklem visím trochu ztrápený Stříbrná je luna, trnová koruna Štětcem tahy davy závidí Mix barev, zlo a lež Tak jak je miluješ To, co chci říct Už nikdo nevidí Mix barev, zlo a lež Tak jak je miluješ To, co chci říct Už nikdo nevidí Ležím, ale nespím Měl bych, ale nechci Jsem v noci nekonečný Sny jsou jako sítě Z nich neprobudíš se Když peřiny dusí tě Nerozezná skutečný Od představy hlava má Ležím, ale nespím Měl bych, ale nechci Jsem v noci nekonečný Rozsvítím, endorfin Když můj mi schází
