Tenkrát V Ráji

Už jen měsíc se toulá ve skalách
Naše stopy déšť už dávno splách
A já vím, že někde v puklinách mne ještě kousek zbyl
A že ho nevyplaví žádnej déšť, co byl

Už jen měsíc nad převisy skal
Tou dálkou na mě zapískal
A moje srdce běží za tím hvizdem jak smyslu zbavené
Aby naposledy spočinulo v kamenech

Tenkrát v ráji nechtěli jsme propást
Žádný pramen, z kterého jsme mohli cestou pít
Jenže jednou před každým z nás otevře se propast
Jednou každý z nás do ní musí sestoupit

Už jen měsíc bloudí labyrintem skal
A já ho prosím, aby mě svým šípem sklál
Ať jehla nejstrmější poslouží mu jako ostrý hrot
Nejtěžší viklan, ať přikryje můj hrob

Tenkrát v ráji.

Už jen měsíc dotýká se skal
A já ho prosím: "Svoje světlo zkal!"
Ať nikdo ani okem nezavadí o otisky mých stop
Teď když místo nebe hlína je můj strop