Mooza.

Měli by tu být, ale už nejsou
Já klidně začnu zase od znova
Mám příběhy rád, tak řekni, kde jsou
Ale dej si pozor na slova

Vím, že v sobě cejtíš vztek
Máš to stejně jako já
Teď už není cesty zpět
A asi víš

Není to múza, nejsou to sny
Řekla jsi přání a zmizela s nim
Nechci to vrátit, jen jednu z těch vět
Možná se potkáme zase za pár let

Jak to, že pro tebe furt dejchám?
Jen ty můžeš za to, jakej jsem teď
Vlastně tě už ani neznám
I tak tě pořád slyším v mejch snech

Tak řekni, proč nás to furt bolí
Proč mě pořád dusíš jak jed?
Jizvy, co mám, se nezahojí
Ze vzpomínek teče mi krev

A vážně chtěla bys to zpátky
I potom shitu, co jsme prožili?
V životě udělal jsem pár chyb
Ale tohle není jedna z nich

Je mi jedno, kde teď seš
Pod nohama cejtim náš rozpadající se svět
A ty už víš

Není to múza, nejsou to sny
Řekla jsi přání a zmizela s nim
Nechci to vrátit, jen jednu z těch vět
Možná se potkáme zase za pár let

Jak to, že pro tebe furt dejchám?
Jen ty můžeš za to, jakej jsem teď
Vlastně tě už ani neznám
I tak tě pořád slyším v mejc snech

Tak řekni, proč nás to furt bolí
Proč mě pořád dusíš jak jed?
Jizvy, co mám, se nezahojí
Ze vzpomínek teče mi krev

Mám dost keců o tom, jaký by to mohlo bejt
Takhle se to mělo stát, nebo jsem tomu celýmu špatně rozuměl?
Chtělas hodně, a nemáš nic
Hledáš všude, a já zapomínám
Nakonec vzpomeneš si na to, že tu není nikdo jako já

Jak to, že pro tebe furt dejchám?
Jen ty můžeš za to, jakej jsem teď
Vlastně tě už ani neznám
I tak tě pořád slyším v mejch snech

Tak řekni, proč nás to furt bolí
Proč mě pořád dusíš jak jed?
Jizvy, co mám, se nezahojí
Ze vzpomínek teče mi krev