Nocna Optika
Richard Müller
5:00Máš tucty známých, ale kdo tě zná? Máš vlastní píseň, kdo však ví jak zní? Máš pocit, že jsi zakutálená Jak drobná mince pod rohožkou dní Já však rozeznávám, zvuk chůze, co se odráží Od výloh hlučných pasáží, tvou samotu, tvé závaží Já vždy rozeznávám, tvé boky když jdeš ulicí Tvé vlasy mezi pšenicí, tvou vůni mezi tisíci Já vždy rozeznávám, hravě rozeznávám Máš pravdu, ale kdo ti za ni dá? Máš hlavu plnou utajených snů Máš podezření, že jsi vlastně zbytečná Jak malá piha skrytá pohledům Já však rozeznávám, zvuk chůze, co se odráží Od výloh hlučných pasáží, tvou samotu, tvé závaží Já vždy rozeznávám, tvé boky když jdeš ulicí Tvé vlasy mezi pšenicí, tvou vůni mezi tisíci Já vždy rozeznávám, hravě rozeznávám Máš svoje léta, právě jako já Máš načase jít už vlastním barvám vstříc Má Lásko, nejsi, nejsi neviditelná Já věřím, že ti budu moci říct Já vždy rozeznávám, tvé boky když jdeš ulicí Tvé vlasy mezi pšenicí, tvou vůni mezi tisíci Já tě rozeznávám, jak vlčí máky v osení Jak ostrov mezi dlážděním, tvá grácie se nemění Já tu rozeznávám