Pohádka O Bídě

Já kupec byl co měl svůj dům a obchod na náměstí
Než stala se ta pohroma než přišlo to neštěstí
Dům shořel krám mi vykradli jó smůla úspěch střídá
A tak jsem se stal bídákem a přišla ke mně bída

Já z města co by žebrák prch jak myš před potopou
A o almužnu prosím s jednou jistou osobou
Co spí se mnou i večeří a obědvá i snídá
Je přítulná a neodbytná je to moje bída

Od božích muk k vesnici a od městečka k městu
Chodím s ní jak kuplíř který prodává svou sestru
A když mě strčej do šatlavy kde žalářník hlídá
Já v samotce nesedím sám vždyť je tu se mnou bída

Tak jde se mnou tam kam jdu já teď sem a potom tam
Možná že jdeme od vás a dost možná že k vám
Však těšte se neb až k tomu pravýmu jednou přijdu
Dům zapálím krám vykradu a nechám tam svou bídu