Vandráci Jdou Do Nebe

Vždycky jsem si myslel, že ráj je velký jam
Něco mezi Woodstockem a folkparádou v Hulíně
Dav kolem piána a každá píseň o něčem
A spousta vína a holek na klíně

A taky jsem věřil, že v ráji najdu tebe
A vůbec všechno, co jsem kdy kde ztratil
A že tam napravím svoje kamení aspoň chlebem
A že vrátím dluhy, co jsem tady nezaplatil

A hodně jsem vzpomínal, co všechno by se dalo změnit
A třídil minulost, jako by štěstí na tom stálo
A pak v dálce zahřmělo a mně se v hlavě rozsvítilo
A došlo mi, že na ráj by toho bylo trochu málo

Protože ráj, to je jen obyčejný svět, kde platí zákony
Kde platí slovo a kde platí daný slib
Obyčejná důvěra v obyčejnou spravedlnost
Obyčejná víra, že doopravdy bude zase líp

A tak jsem se stal vandrákem na cestě do nebe
Vyhnali mě z domu, a tak jdu sám za sebe
Jedni na patníku sedí, druzí vracejí se zpět
Ptám se všech, jestli vědí, kde že to končí ten náš svět

A každý zná cestu správnou, každý mi dává x dobrých rad
A všichni správným směrem rukou mávnou, že tudy se mám dát
Jenže každý ukazuje jinam a všichni chtějí pravdu mít
Jako kompas přímo z pólu, a já nevím, komu uvěřit

Protože ráj, to je obyčejný svět, kde platí, co kdo řek'
Obyčejná důvěra, že dovoláš se pomoci
Obyčejná naděje, že se i na tvou nemoc hledá lék
A že tvůj svět není ledovec na jih plovoucí
Proč se tvářit, že máš v tom světě vlastní svět?

Vždyť ten náš svět, to je obyčejný ráj, jen bez té důvěry
Že na nás někdo myslí a chce pro nás jen to nej
Náš svět, to je obyčejnej ráj, kde andělé jsou strážní
A kde má cenu jen to, co je na prodej

Kdybys měl cestu stejnou a nemohl mě najít
Dřív nebo později stejně sejdeme se v RaJi
Dřív nebo později stejně sejdeme se v RaJi