Sebereflexivní

Jsem příliš blbej na to abych písničky psal hezký
Zaujal nový publikum od Anet po Terezky
V textech mám samej koncentrák, válku, a revoluci
Prostě takový věci, co maj rádi jen kluci
Zeptám se mozku co mám psát a mozek odvětí mi
Sem by se Vráťo hodil rým na vlak do Osvětimi
To vždycky zabere když nevíš už jak dál
Jo takový je můj repertoár

Texty si nepamatuju a tak furt do nich čumím
A taky bohužel jen ty tři akordy hrát umím
I když k tomu co hraju tak mi to skoro stačí
Řež do toho, hrej rychle, jak dělaj to pankáči
Už ze mě nikdy asi nebude druhej Plíhal
Místo bych učil se hrát, radši jsem škopky zdvíhal
A kdyby se vás na mě snad policajt ptal
Tak já tady dneska nehajloval

Nepíšu písničky pro holky a pro hodné kluky
A na mých koncertech se někdy zvedaj pravé ruky
Já s kytarou rád hulákám, a hlavně podnapilý
Nehraju pro intoše, já radši pro debily
V písničkách mám pořád jen jedny a ty samé tropy
Poslouchám Morčata a Sdružení přátel Ropy
A kdyby se vás na mě snad policajt ptal
Tak já si jen ruku protahoval

Nemusí všechno bejt jen nekorektně politický
Já rád bych jednou taky psal i písničky lyrický
Písničky že jsem tě měl rád a že tě mám rád ještě
A ne furt srp a kladivo a letlampu a kleště
Já zpívám pro radost a nechci nutně velkou slávu
Chci vidět atomový hřib pohltit Bratislavu
A kdybyste se na to to pane soudce ptal
Tak jsem příliš krásnej na kriminál