Phobia Nocturna

Soumrak už padá
den se choulí v závějích
vějíře křídel
nočních dravců vzlétají
zmatený útěk
všechno hledá bezpečí
krajina zpívá
tichou písní konejší.
Projedem mlhou
slyšíš kočár spřežený
květy a šperky
tvoji šíji ozdobí
Dotyky rukou
tvoji přítomnost už znám
odcházím tiše
tam mezi kameny, hlínu a prach.
Do noci hozený šátek
ve větru kytara zní
na obzoru starý zámek
útočiště poslední.
Oknem do zahrad
černý oceán překročíš
do klína sochy
svoji hlavu položíš
květiny voní
moji přítomnost už znáš
odejdeš tiše
tam mezi kameny, hlínu a prach.
Do noci hozený šátek
ve větru kytara zní
na obzoru starý zámek
útočiště poslední.