Текст песни

Proč silou lidé plýtvají
A v kláních meče kříží
A záři nebes průzračnou
Jim temní stíny mříží
Proč láska která zázračně
Svou silou ruce spájí
Se zdá být míle vzdálená
Jak vůně starých bájí

Proč písní lidé nedbají
A chápou jenom stěží
Že houslím vůbec nevadí
Ta síla pout a věží
Když píseň struny rozezní
Tou silou která zbývá
I mříž se ve zvon promění
A stříbrem větru zpívá

Tak dlouho dlouho zástupům
Skrz mříže člověk hrával
Svou píseň dlouho zkoušenou
Jen chléb si za ni brával
V ní cítil to co neviděl
Na tvářích lidí v dáli
Tou písní byl tak bohatý
Že podobal se králi

Tak běží dlouhá staletí
Však příběh se k nám vrací
Jak vánek jarní do polí
Jak bílí tažní ptáci
Zvuk houslí který rozezní
Kov mříží zvony věží
Ti vrátí písně prastaré
A zbavíš se jich stěží