Ocel

Tvářím se, že mě nic nebolí
A přesto, jak křehký jsou naše schránky
Věř mi, že udělám cokoli
Abych dosáhla na svoje vzdušný zámky
Nedovedu jen tak stát
A doufat, že na mě něco zbyde
O mě nemusíš se bát
Nezahodím svoji šanci, až přijde

Teď jsem tady
Přišla moje chvíle
Nechte si svoje rady
Za každou cenu já dosáhnu cíle

Mám tělo ze železa a ruce z ocele
Moje srdce shořelo, stalo se popelem
Kola ozubený nacpu si do hlavy
To, co v ní mám, už nikdo nikdy nespraví
V žáru plamene, co uvnitř mě pálí
Shoří i vina za věci, co jsme udělali
Nic mě nezastaví a tělo moje
Pomalu stává se strojem

Až moje prsty pozbudou cit
Skrze svý slova dál budu žít
Řekneš mi sbohem a já snad najdu klid
Ale dokud mám ještě sílu, tak nechci jen tak odejít

Mám tělo ze železa a ruce z ocele
Moje srdce shořelo, stalo se popelem
Kola ozubený nacpu si do hlavy
To, co v ní mám, už nikdo nikdy nespraví
V žáru plamene, co uvnitř mě pálí
Shoří i vina za věci, co jsme udělali
Nic mě nezastaví a tělo moje
Pomalu stává se strojem
(Pomalu stávám se strojem)